Původně jsem neměl v plánu toto léto jet na vícedenní orientační závody a to zejména kvůli malé Aničce. Ale slovo dalo slovo a jedeme celá rodina. Bydlíme v hotelu Anna, kde si díky jménu paní vedoucí děláme očko a hned v pátek nás čeká městský sprint. Musíme nejdřív pěšky do Centra závodu na kopci, kde vyzvedáme čipy, popisky a scházíme se s dalšími našimi členy. Já se probíhám zpět do hotelu pro čip (no dlouho jsem nezávodil, tak jsem pozapomněl) a pak jedeme na start. Samotná cesta s kočárkem na start byla sportovním výkonem, protože startovní prostor byl v úzkém, tak trochu zarostlém, pásu zeleně mezi paneláky a tratí a cestička (pořadatelem označená jako pěkná cesta, kde se s kočárkem jet dá) se někdy i ztrácí v bujné vegetaci, to vše v různě nakloněných rovinách a nebýt Trenéra, který se mnou nese kočárek (samozřejmě prázdný, protože náš poklad nese maminka), nevím nevím, jak bychom se tam dostali.
číst dál