Období: září 2015

Od dnešního dne probíhá na zahrádce rekonstrukce trávníku. Tedy začalo to už před 14 dny, kdy se všechno stříklo ROUND UPem, ale dnes se začalo s hrubými pracemi - když jsem tam zašel po obědě, byly vytrhány obruby kolem přední části zahrady, všechny dřeviny, co nechceme, byly zlikvidovány a kameny z ohniště a 2 větší z plochy, byly dány na zámkovku. Odpoledne jdu přemístit písek a pokusit se upravit vodu. číst dál

V neděli 20.9. jsme se vydali kousek od Prahy do Krňan na další středočeský žebříčkový závod ob a to na krátkou trať. Z oddílu nás jelo 18 (Luboše, který opět odmítl poměřit si se mnou síly ve stejné kategorii a radši zůstal doma  nahradila Katka D.). Nebyl to takový počet jako v sobotu, kde se v Libušíně sešlo plných 27 členů oddílu, což je letošní rekord! číst dál

Po roční pauze jsme se zase s Tomkem a Honzou rozhodli běžet štafety. Naše nominace byla schválena a tak jsem se mohli těšit na kopcovitý závod do Lovosic. Počasí se povedlo, ráno sice mlha, ale kolem poledne se to vybralo a před startem se ukázala i Lovoš, aby nás trochu vyděsila svou blízkostí a výškou. Leč my s Honzou jsme tu běželi, když tu byl ČP a tak jsme se nezalekli. číst dál

V sobotu 12.9., zatímco zbytek rodiny byl na atletických závodech na Sokole (fotky zde), já závodil v Severních Čechách v obci Mikulášovice na mezinárodních závodech v TZ. Přijel jsem už v pátek autem a cesta na sever byla fajn. Sice bylo dost prací na silnici, mezi Mělníkem a Dubou samý semafor a jednosměrná jízda, ale byl to pro mě relax. Zejména za Českou Lípou, kde už byly vidět hory to byly krásné výhledy. Bydlet tu, dívám se každý den místo na telku z okna :-) číst dál

Netradičně v pondělí (7.9.) jsme se v malém počtu zúčastnili další zajímavé akce s názvem Noční pražské věže. číst dál

Původně jsem neměl v plánu toto léto jet na vícedenní orientační závody a to zejména kvůli malé Aničce. Ale slovo dalo slovo a jedeme celá rodina. Bydlíme v hotelu Anna, kde si díky jménu paní vedoucí děláme očko a hned v pátek nás čeká městský sprint. Musíme nejdřív pěšky do Centra závodu na kopci, kde vyzvedáme čipy, popisky a scházíme se s dalšími našimi členy. Já se probíhám zpět do hotelu pro čip (no dlouho jsem nezávodil, tak jsem pozapomněl) a pak jedeme na start. Samotná cesta s kočárkem na start byla sportovním výkonem, protože startovní prostor byl v úzkém, tak trochu zarostlém, pásu zeleně mezi paneláky a tratí a cestička (pořadatelem označená jako pěkná cesta, kde se s kočárkem jet dá) se někdy i ztrácí v bujné vegetaci, to vše v různě nakloněných rovinách a nebýt Trenéra, který se mnou nese kočárek (samozřejmě prázdný, protože náš poklad nese maminka), nevím nevím, jak bychom se tam dostali. číst dál