Středočeský pohár - 2. závod

V sobotu 20.3. (shodou okolností v den narozenin Zuzky) jsme se vydali na druhý závod krajského poháru do Kladna – Dubí, kde (asi naposledy) pořádal závody TOM Formica Doksy pod vedením Franty Křečka. Jaro konečně vystrčilo drápky a teplota se drží prakticky i v noci nad nulou. Dopoledne sice bylo celkem chladno a zataženo, ba i nějaká ta kapka spadla, ale čím víc se blížil můj start (číslo 73), tím více se vyjasňovalo. Pro mě bylo fajn, že např. Hebe nebo Tomek doběhli závod ještě před mým startem a tak jsem měl hrubou představu o běžeckých časech (24 minut). Podle stopek jsem si pak na trati kontroloval jak si asi stojím. Trochu nepříjemné bylo, že 2 minuty za mnou vybíhal Karda, jehož běžecké dispozice ho předurčují k výborným výsledkům. A tak jsem měl na trati pocit, že mě každou chvíli předběhne. Hned po startu (ještě v areálu výrobního závodu) byl na asfaltu míček. První dva hody šli na střed a třetí rozbil kámen, který ležel na plachtě a zatěžoval její okraj – začátek tedy povedený. Trať má být krátká a tedy rychlá a každá trestná se dvojnásob nevyplatí. Běžím si to lesem, mírně do kopce a už je tu kontrola uzle – ambulák na provázku mi jde. Dál míjím žákovské KPČ a moje příští zastávka je lanová lávka. K té dobíhám s pocitem těžkých nohou. Přede mnou se na ni s pomocí rozhodčích sápe nějaká žákyně a mé myšlenky o zdržném čase berou za své při pohledu na ukazující levici dalšího rozhodčího směrem vlevo od žákovského lana. No nic, využívám žebříček a už přelaňuju. Potom mě čeká další táhlý kopeček a za svitu sluníčka už jsou tu azimuty. Na prvním úseku předbíhám nějakou žačku a druhý je taky v pohodě. Čekám, že třetí a čtvrtý budou delší, protože podle informací se tu Láďa a Hebe zdrželi déle, než by chtěli. Třetí chvilku přede mnou hledá i nějaký dorostenec, ale jde hodně doprava. Nakonec ho nacházím dřív a nenechávám si to pro sebe. A tento dobrý skutek je po zásluze hned potrestán, protože jsem si o nějaký pařez, kterému jsem nepřikládal pozornost, odřel holeň. Ke čtvrtému dobíháme skoro stejně a dává mi s díky přednost. Pak už ho nevidím, protože cesta jde z kopce a to se to utíká. Po pravotočivé zatáčce jsem nucen to, co jsem seběhl, zase pěkně vyběhnout a mezi tím určit značky. V dálce vidím Petru G. a nakonec ji (jeho, protože to byl Škvíra  ) předbíhám před KPČ. To už tuším, že mám něco přes polovinu závodu za sebou a kontroluju čas. Na stopkách je 14 minut a něco sekund. To mě trochu popohání a čeká mě dlouuuuuhá rovinka po sněhové, namrzlé a blátivé cestě. Dřív by mě asi psychicky deptalo, že je vidět cca 600m před sebe na trať a běží se furt rovně, ale vzpomínám si na dlouhou cestu mezi poli nad Zeměchami a cítím se jako při tréninku. A to už se připojuje žákovská trať a blížím se ke konci tohoto dlouhého úseku a je pu odhad. Podle buzoly ho nedělám, zkouším osvědčené porovnání s míčkem a tipuju 51m. A následuje ta část závodu, kterou mám i nemám rád – finiš. Rozbíhám se kolem kostelíku, cesta se svažuje (nechybí opět kluzký sněhový úsek, kde mě Káťa pouští) a už je tu strmější seběh na asfalt a do cíle. Stopky se zastavují na čase 22:28 a já jsem spokojen.

Cestou k autu kontroluju, kdo už visí ve výsledkách a když vidím běžecký čas Zuzky, nestačím se divit. Je super, ale jedna trestná minuta nad její obvyklé 3 za míček ji posouvá za Zuzku K. na 3. místo. Se Zuzkou si povídáme zážitky, gratuluju k času, převlékám se a jdeme omrknout další výsledky. Vidím se viset na prvním místě s nulou trestných, ale s divným běžeckým časem. Mám totiž přesně o minutu lepší než jsme měl na stopkách. Po reklamaci to Zděnda opravuje a už je prý jisté, že diplom za první místo si dnes odnesu já – jupííí!  Kompletní výsledky závodu jsou k nalezení Zde a aktuální pořadí poháru Tady.

ještě fotka od Zděndy (já na stupních uprostřed )