V neděli se konali v Kralovicích na Plzeňsku závody ve smíšených dvojicích. Je to většinou pohodový závod, kde jde spíš o dobrý pocit a zábavu, než o sbírání medailí a dřinu. Já běžel jak jinak než se svojí ženou Zuzkou. Počasí nebylo příliš vstřícné. Chladno a dokonce začalo drobně pršet.
Navíc jsme věděli, že nás čeká 7km, což není obvyklá porce Turistického závodníka. Nakonec se nám to oběma moc líbilo, užili jsme si jak bonusovou kontrolu IVČ, kde se poznávali postavičky z večerníčků, tak stavbu stanu (tu máme nacvičenou z pochodu Dvořákova Nelahozeves). Zuzka běžela takřka celou cestu, což mě příjemně překvapilo a v kopcích, kde by šla, jsme aplikovali naši tajnou zbraň. Zahráli jsme si na čerta a Káču (kdo byl kdo asi nemusím doplňovat
) a pak už jsme zase běželi. Nejtěžší to bylo v kopci na zříceninu Angerbach, kde nás čekaly dřeviny. Krpál to byl totiž tak prudký, že v polovině mi začaly prokluzovat zadní běhy a tak se šlo dál za sebou. V cíli jsme dostali výborný čaj, perníček a energetický nápoj a to nám trochu vrátilo síly. Před vyhlášením jsme ještě zašli s Kardou, Vávrou a Tomkem do hospody na obídek a stihly jsme i prohlídku muzea, kam jsme měli jako závodníci vstup hrazený. Karda si dokonce ještě pohrál na dětském hřišti. Vyhlášení proběhlo v přátelské atmosféře, zejména pak focení kategorie nad 70 let, kde se zúčastnili i děti oceněných. Jako Kralupy jsme nakonec získali 2.místo právě v této nejstarší kategorii díky Romče a Zděndovi.
Avšak organizátoři se rozhodli ocenit i ty, kteří si trať přijeli opravdu užít a nikam nespěchali. Zde jsme posbírali dokonce 2 ze tří cen. A my se Zuzkou jsme skončili 7. z 23 hlídek. Takže spokojenost. Cesta domů proběhla v pohodě i s adrenalinovou vložkou v Kralupech, kdy jsme se skoro předpisově snažili předjet Zděndův červený šíp.
Na povedené závody, které v nás zanechali krásné vzpomínky, jsme se Zuzkou vzpomínali i při usínání v posteli.
Díky, Kralovice!
2024 ©