V sobotu na Den dětí se s oddílem TOM 3511 Vltavský paprsek účastníme už 3. kola českého poháru v turistickém závodě. Tentokrát jedeme na jižní Moravu do Ivančic. Na počasí máme štěstí, protože celou sobotu je střídavě sluníčko a oblačno, ale oproti Čechám nepadla ani kapka.

Hned po Plzni jsem se do Ivančic začal těšit. Ani nevím proč. Jde o třetí závod a po prvních dvou mám nejvíc bodů v celkovém hodnocení, což znamená, že jako vedoucí závodník budu mít speciální startovní číslo. Z toho moc nadšenej nejsem, protože s tímhle číslem se mi nikdy moc dobře nezávodilo, ale což. Nakonec na poradě vedoucích, které se účastním se Zděndou a vyplňuju na ní průkazy, zjišťuju, že spešl čísla pro vedoucí závodníky jsou nahrazena klasickými a já, leč nejsem moc pověrčivej, mám radost smile

Druhý den ráno jdeme všichni na nástup, který je v parku Réna, kde je i strart a cíl závodu. Opět se poběží po lesních cestách na kopec, kde je místní rozhledna. Trať dlouhá 4,5km se tentokrát pochlubí slušným převýšením kolem 165m, které absolvujeme hlavně v první polovině závodu. Já jdu na trať hned jako druhý a vyprovází mě bouřlivé fandění ostatních závodníků z našeho oddílu, což je fajn. Hned první metry zjišťuju, že jsem vloni ty starý gumotextilky vyhazovat neměl. Moje krosovky addidas nestíhaj bláto na cestě a tak to bude v každém kopci. Kde se dá, běžím po trávě, ale někde to nejde a hrozně to klouže. Na odhadu jsem s jedničkou, ale tipuju jiný terč, takže mě její tip nesvádí. Na buzole mi sice vychází, že by to mělo být přes 50m, ale pak se dívám normálně a ubírám na 48m (mám za 0, neboť správně bylo kolem 45m a já se bezpečně vešel do 20% tolerance). Na překážkové dráze už jsem první, a plížím v červeném koridoru. Jde mi to celkem ztuha, protože po tom výběhu do kopce jsem unavenej. Navíc i plížení je mírně do kopce. A už jsou tu míčky, které se mi v poháru zatím daří na jedničku. Vybírám si červený kruh, trochu se srovnávám se svahem a hážu. První do kruhu, druhý a třetí taky. Huráááá!!! Tak že bych konečně dal čistý konto? Další na řadě je hned ve svahu nad míčky lanová lávka - krásně vypnutá, označený začátek i konec, supr záležitost. A čeká mě prudký výběh po uklouzané cestě ("Sakra, jak to, že když tu běžím jako první, už je to uklouzaný?" napadá mě) Díky jednoduchým šipkám se celkem rychle orientuju na každé křižovatce a terčíky, kterých je na trati 90% namísto fáborků, jsou celkem dobře vidět. Následuje běžecký úsek k orientaci mapy a dále pak dřeviny - ty nedělají žádný problém a hurá na azimuty. Jsou celkem dlouhé v kopcovitém terénu a tak je jdu opatrně, což se vyplácí. Za azimuty přebíhám louku a plaším srnu - to je holt úděl prvního běžce na trati, ale je to romantika. KPČ dělám opatrně, protože bych se rád vyvaroval hloupé chyby jako ve dvou předchozích závodech. Na konci KPČ zažívám nepříjemný šok - dobíhá mě závodník s číslem 4 - Mirek Štefl z Kralovic. Je to stejná kategorie jako já. Jako je rychlej, ale takhle? smile To znamená, že na mě naběhl kolem 2 minut, protože se startovalo po půl minutě. Říkám si, že to není možný, ale co se dá dělat, je za mnou... Dál vede cesta z kopce a já ve snaze utéct mu co nejvíc, letím jako blázen a doufám, že mi to neuklouzne. S kopačkama by to bylo jistější. Až ke značkám mě nikdo nedohání a když je určuju, už za sebou zase slyším kroky. Ale probíhají kolem bez určování - je to někdo z bílé trati. Uf. Na konci značek stále nevidím Mirka za sebou, následuje uzel a pak doběh do cíle po pozvolna stoupající cestě. Už moc nemůžu, ale k závěrečnému sprintu se vybičuju vždycky. V cíli čekám, jestli mě Mirek doběhne a o kolik, ale do dvou minut se neukazuje. Pak se dovídám, že u KPČ hledal chudák poslední azimut. Navíc nehodil ani jeden míček a tak je po nadějích na slušný výsledek. To je fajn, protože v poháru byl hned za mnou. Mám pocit, že by to dnes mohlo vyjít. Dávám sprchu, ve vinotéce kupuju 2 hibernaly, které ještě nemám a jdu do cíle čekat na výsledky. Průběžné se tentokrát nebudou vyvěšovat a tak se čeká dlouho až na celkové konečné. Mrknu na první flek v mužích "A" a co nevidím: Vít Procházka 0 trestných. JOOOOOO!!! smile Nejen že jsem vyhrál tento závod, ale mám 3 body do Mistra sportu a pokud vyhraju celkově (což je blízko), budu mít dalších 5 bodů a bude to tam!!! V autobuse cestou zpět pomáhám Zděndovi s postupy a body a zjišťujeme, že díky tomu, jak dopadl bodově tento závod, už mám celkové vítězství jisté! Ten pocit je SUPER!!! Mám hroznou radost a do Havířova na MČR se těším o to víc!