14 dní po prvním závodě českého poháru v T je tu 2. závod a to v Lovosicích. Trať je postavena na úpatí Lovoše, který již při pohledu z nádraží budí respekt. Ano, z nádraží. Náš oddíl tentokrát vyrazil na závody vlakem, což je příjemná změna a cesta ubíhala i díky kartám dobře. Výjimečně startuji v druhé půlce, konkrétně s číslem 216 a to už je pěkné vedro. Trať je ale převážně v lese a tak to není tak hrozný očistec. Běží se na nižším kopci Kybička alias Malý Lovoš, ale i tak je převýšení necelých 200 metrů. A na krátké trati 4km to bude náročné – a to se mi líbí. Před startem se zdravím s Ondrou Šípem a Vladanem a prohodíme pár slov. Ale to už se snažím soustředit na závod. Jenže dnes mám divný pocit. Vůbec se nemůžu nažhavit, jako bych cítil tíhu odpovědnosti po prvním vyhraném závodě. Vloni to bylo stejné a jak to dopadlo :( Ale jedna dobrá věc tu je – ztratila se čísla pro vedoucí závodníky průběžného pořadí. S tímto číslem jsem běžel 2x a nikdy se mi s ním nepodařilo vyhrát. Tak uvidíme, třeba to bez něj klapne. smile

Kolem poledne vybíhám na trať a první jsou kousek za startem míčky. Háže se proti slunci, ale všechny jdou do kruhu. Jen ten 2. byl nahraně. Opět si potvrzuji, že když v týdnu nehážu, pak hodím všechny. To že mám na míčkách 0 trestných mě trochu svazuje v dalším průběhu závodu, protože nechci udělat zbytečnou chybu např. v plížení nebo určování a tak všechno dělám opatrněji než obvykle. Následuje plížení, vybírám si koridor ve stínu (úplně vlevo), ale tráva tu moc není, spíš takové tvrdé zbytky a tak jsem po plížení trochu odřenej na loktech. A už tu máme první stoupání k lanové lávce, tady dostávám pár vteřin zdržného času a pokračuji po vrstevnicích okolo kopce. Bílá a modrá se odděluje do prudkého kopce a tak jsem rád, ačkoli vám, že to někde naše trať dožene. Běží se dobře, cestička po úbočí se vlní a po chvíli předbíhám Vojtu Juříčka od nás. Trochu ho povzbuzuju a přede mnou vidím nejčerstvějšího mistra sportu v našem TZ - Karla Popela, toho předurčovávám na dřevinách – bříza, habr, dub, buk, jasan a hloh (velký netradiční strom) a pokračuju do kopce směr azimuty. Ty jsou celkem snadné a díky tomu, že běžím později a všechny kategorie na červené trati mají stejné koridory, jsou už cestičky mezi nimi pěkně vydupány. Pak už je tu odhad a jelikož je v lese a navíc do kopce, musím dát míň, než bych obvykle dal. Tenhle odhad nakonec dělá docela problémy, protože krátký odhad má samozřejmě ještě kratší tolerance, ale mám ho dobře. Pak je tu nejprudší (ale krátký) výběh směr značky. A od nich už je to skoro pořád z kopce. Jen před uzly je ještě krátký a výživný kopeček, pak trochu neoznačená vlásenka a cíl! Běžecký čas 26:13 je dobrý. Ondra je sice rychlejší, ale má bohužel 2 trestné a tím se dostávám před něj, neboť jsem zaběhl čistý závod! Paráda, druhé vítězství a zbývá už jen jednou vyhrát popř. vyběhnout alespoň 97 bodů a bude pohár doma!!! Navíc se chci pokusit vyhrát hned příště v Malenovicích, protože od roku 2004 ještě nikdo nevyhrál 3 závody poháru v naší kategorii. Navíc od r. 2000 by se to stalo teprve podruhé. A to je pro mě motivace jako hrom! Samozřejmě se snažím získat titul mistr sportu už příští rok, jak mi vytyčila Zuzka smile