Minulý víkend jsme celá rodinka vyrazili na sever. Čekalo nás sobotní lezení po ferratě (zajištěná cesta) na Vodní Bráně u Semil a v neděli orientační běh na krátké trati v ještědské oblasti.
Už cesta po D10 nám zabrala více času, než jsme měli v plánu. Zastavilo nás hořící auto a tak jsme stáli cca 30 minut v koloně a čekali, až hasiči auto uhasí a zprůjezdní dálnici. Někteří nedočkavci to za námi brali po poli, ale myslím, že se to nevyplatilo.
Pak jsme se ubytovali na příjemné farmě Lánská v Klínkovicích nad obcí Semily, odkud jsme to neměli na ferratu daleko. Ubytování bylo čisté a bezproblémové. Za 250,- za noc jsme měli vyhřátou místnost a hned naproti kuchyňku, společenku a toaletu se sprchou. Ideální pro nějakou větší skupinu, protože v létě mají i venkovní gril a bazén. Pak jsme se vydali za ostatními na ferratu a po chvíli čekání jsme byli s Vojtou obléknuti do postrojů, dostali jsme ferratové sety (taková dvě lana s karabinami, kterými jsme se neustále jistili na ocelovém laně) a už jsme lezli. Vojtu doprovázel a jistil Jirka V. a mě Zuzka K.
Počasí se umoudřilo a my mohli vidět na protějším svahu i zapadající slunce. Holky se zatím procházely po okolí a zavítaly i na protější stezku nad řekou Jizerou, odkud nám mávali a pořizovaly fotky. Po výlezu až na vrchol jsme se zapsali do vrcholové knihy a pomalu vyrazili na večeři. Našli jsme super pizzerii a než jsme dostali jídlo, už tu byl i zbytek lezců a tak jsme si opět připadali jako v Kralupech u Kohouta po Dnech Kralup :-) Ale kvalita jídla byla o moooc vyšší. Vojta měl pizzu, já spaghetti carbonara a Jitka salát Ceasar a všechno bylo mňam mňam.
V neděli jsme vyrazili brzy do Alšovic, abychom celý oddíl odprezentovali a také proto, že já běžím už v 6. minutě, abych stihl ještě trať HDR s holkama. A tady začíná můj smutný příběh. Dal by se možná nazvat "Vítkův poslední závod v kategorii H21L". Vše začalo už u auta, když jsem zjistil, že nemám své peaky (krossové běžecké boty) a že budu muset závod absolvovat v těžších keenech. 
No co se dá dělat. Na start (2km) mě doprovodily holky, trochu jsem se rozběhal a už jsem byl v koridoru. Zamávání rodině a soustředění na závod. Spouštím stopky a běžím. Mapa 1:10 000, ale přijde mi, že je to spíš patnáctka. Mapa je dost podrobná a to mě trochu mate. A shodli jsme se s Jirkou, že ne všechny porosty seděli. Výsledek je ten, že občas bloudím a špatně se mi orientuje v terénu. Chytám se většinou až na cestách a to je málo. Protože kontroly na cestách kupodivu nejsou.
Pro představu připojuji, jak vypadala mapa s mými postupy - Dupanda
Nejvíc mi asi chyběly oplocenky. Postupem času se tradičně k unaveným nohám přidala i hlava a tak se stalo, že jsem v cca polovině nemohl nechat v lese krásného podborováka. Jitka říkala, že by si dala smaženici a tak se s ním nesu celý zbytek závodu, abych ho nakonec zapomněl na parkovišti. Problémové dohledávky jsou u kontrol č. 7 (je to v jednom z malých břidlicových lůmků, které tu navštěvuji asi 4), 11 (tam jsem to obíhal asi 2x, protože jsem nebyl sto určit, zda by měla být kontrola dále nebo blíže a prostě se nebylo čeho chytit), 12 (jsem u hustého pásu mezi pasekou a lesem a stejně nejsem schopný odhadnout správnou výšku, kde hledat, protože je to v kopci), 15 (tam jsem idiotsky zamířil před kontrolou na jinou paseku a vůbec mi nebylo divné, že po ní nevede cesta jako v mapě), 16 (hledám to v hustníku a bláhově si myslím, že na mě někde vybafne), 19 (bylo nás tu už dost, kdo ji hledal, ale byla tak pěkně schovaná v mechové jámě 1x1m, že jsme ji přehlídli a hledali po okolí) a 21 - na této kontrole jsem kroužil třikrát, ale hustý porost mě stále mátl. Všem jsem radil, kde mají kontroly, protože jsem další 3 na tomto malém prostoru našel, ale svou jsem neměl. Pak jsem to vzal po cestě a podle hustníku zpět a nakonec jsem na ní narazil, ani nevím jak.
Za zmínku stojí i nepřesné postupy (chtěl jsem jít zkrátka jinak, než jsem šel., čehož jsem si samozřejmě všiml až časem) a to na kontrolách 3, 5, 15 (ano, výše zmíněná špatná dohledávka byla ovlivněna již špatným postupem), 17 - tento nejdelší postup se mi hrubě nepovedl. Nejdřív jsem si zdlouhavě prohlížel mapu a vyhodnocoval, kde jsou kopce a jak to vzít a pak jsem seběhl z trasy. Najednou koukám, že jsem nad silnicí a že jsem tu být vůbec neměl. Přehodnocuju teda plán a beru to po cestě a pak už je to ok. Ale nohy už nemůžou a každý kopeček po kontrole č.10 více méně jdu. A běhu se na rovinkách snažím spíš přibližovat.
Když se to tak shrne, měl jsem asi dnes den blbec a tak to asi ani jinak dopadnout nemohlo. Uvedu ještě pár statistik: Z lidí, co našli všechny kontroly (59 závodníků) jsem dnes poslední. Čas vítěze 39:27, můj čas 1:51:06, trať byla dlouhá 5,1km a já naběhal - nachodil přes 9km. Jako jediné pozitivum, které si z toho můžu vzít je to, že jsem to při nezdarech nevzdal a nevykašlal se na to.
Po závodě zjišťuju, že holky už vyrazily na start a tak opět ty 2km na start běžím, abych s nima mohl jít. To už je pohoda a klídek. Pak si dáváme oběd a frčíme domů.
to ještě nevím, co mě čaká
2024 ©