Každý asi občas prožije tzv. den blbec! Mně se takový den přihodil nedávno. Od rána špatná nálada, se Zuzkou se často dohadujeme, nepovedený oběd u babičky a když jedeme večer do našeho (kralupského) Tesca nakoupit na příští týden, skoro nic, co chceme, nemaj! Pomalu si říkám, že já vůbec ráno vstával z postele. Pak se tedy rozhodneme, že zajedeme do Prahy do Globusu - tam mají přece všechno. Nákup proběhne v pohodě, večeře před nákupem také - že by se den nakonec chýlil ke svému konci bez dalších nehod? NE! Po příjezdu domů zjišťujeme, že jedna taška krvácí. Něco bílého z ní vytéká na chodník a co hůř, už to taky vyteklo na podlahu v autě. Je to šlehačka. Ta mrcha měla malou dírku ve víčku a jelikož v košíku i na pásu u pokladny stála, nezjistili jsme to. Beru hadr z auta a utírám gumový kobereček a to, co pod něj vyteklo. Doma všechno omýváme. To by člověk neřekl, kolik toho stihla ušpinit, tekla snad i do kopce!
Druhý den jsem odvážel auto do garáže a málem se v něm udusil, šlehačka smrdí v celém autě. O dalším víkendu jsem se to pokusil vydrhnout, ale bez úspěchu. Dnes na cestě do práce mi její puch opět připomněl ten den blbec a já průběžně otvíral a zavíral okénko. Snad to stihnu do neděle nějak zlikvidovat (možná vystřihnu ten kobereček po vzoru Pata a Mata), jinak bych mohl mít na svědomí mladé turisty, které vezu na závody do Prahy.
2024 ©