Po roční pauze se vydáváme opět na Velkou Kunratickou. A tentokrát jsme připraveni na půlnoční registraci, protože tušíme, že o 80. ročník bude zájem. A byl! Registrace na Hrádek byly za půl den vyprodány. Minule to bylo za 3 dny. Ale díky Honzovi jsme všichni včas přihlášeni, čímž odčinil loňské drobné zaváhání (kdo mohl tušit, že se lidi nahlásí tak rychle, že? smile )

A tak 10.11. opět přijíždíme do Kunratic a scházíme v počtu 11 lidí do údolí pod Hrádek ke startu. Úspěšně udáváme poslední startovní číslo, které zbylo po Peterovi a první skupina, kam patřím i já se jde pomalu převlékat. Start je tradičně po dvojicích a po 10 vteřinách a je to asi nejmilejší startovní obřad. Jde o to, že před sebou vidíte dlouhou frontu běžců a ani se nenadějete a už jste na řadě. Já startuju s Vaškem, před námi jsou obě Zuzky a za námi nám kryjou záda Pešajda se ségrou. Před startem radím Vaškovi, aby to nepřepískl, že je třeba ušetřit síly na asi kilometrovou rovinu před cílem a že kdo má tam síly, má v cíli super čas. Po startu se dostávám před Vaška i díky tomu, že v blátě před námi je jen jedna stopa na pravé straně, ze které jsem startoval právě já, přeskakuju první blátivý úsek a je tu první brod. Jako vždy nepřemýšlím, odraz levou, dopad doprostřed potoka pravou a už se škrábu do blátivého svahu. Dále cesta stoupá lehkým traverzem, kde předbíhám jednoho pána a obě naše holky a slyším za sebou Vaškův dusot. Trochu mě to na první rovince, kde se snažím udržet rozumné tempo, rozptyluje, ale v seběhu natahuju krok a říkám si, že je třeba se soustředit na trať a tohle neřešit a daří se to.

Po seběhu, kde mi pár lidí uhýbá, je tu skoro suchý brod a mokrý brod (vždycky si myslím, že už žádný brod není a vždycky se pletu) a ještě, než se člověk dostane k brodům, už se před ním v nevelké vzdálenosti tyčí Hrádek. Legendární krpál, kde je kromě listí především suť a od spodu je natažené lano, na kterém ručkuje nespočet závodníků. Brod proskakuju opět pouze přes pravou botu a už se drápu do krpálu. A jako vždy si nevšímám lana a jedu po čtyřech (jak říká Nýna, které ho jsem takhle předlézal v r. 2011, jako fretka) To mi vydrží cca do 2/3, kde už je lano volné a tak měním styl a pravidelnými tempy stoupám. Nohy jsou samozřejmě zakyselené a vždycky je problém udržet pozornost na uklouzaném seběhu (spíše sjezdu) z Hrádku. Ještě si stačím všimnout nového dřevěného mostku a hurá dolů. Krosky mě drží a tak se odvážně vrhám dolů, chytám se stromů a vyhýbám pomalejším. Vše dobře dopadá a pod kopcem se nestačím divit - další brod smile . No jo, to je ten zapomenutej. Když k němu přiběhnu, vidím vlevo v potoce kámen, ale volím osvědčený skok na pravou doprostřed a rychlé opuštění toku. Ani nechci domyslet, kdyby mi to uklouzlo. Následuje trocha rovinky po tvrdém povrchu kolem mini ZOO, kde už běžím celkem rychle a čeká mě poslední kopec. Pod ním skláním hlavu a soustředím se na každý krok a snažím se běžet i do kopce. Tempo není rychlé, ale kroky se střídají v pravidelných intervalech a evidentně je to rychlejší, než u řady chodců. Nahoře aspoň nemám problém s rozběhem, neboť do chůze jsem ani nepřešel a otáčím se, kde je Vašek. A vida, je asi 20m za mnou. Tak to se mě drží slušně, letí mi hlavou. Ale to už se rozbíhám v nejdůležitější části tratě. Tempo se stupňuje a běží se mi dobře. Když ale vidím těch běžců přede mnou, nechci vidět ten seběh na úzké cestě. V jednom momentě proskakuji mezi dvěma běžci a kousek za tímto místem mě někdo ještě zrychlí, ačkoli jsem si myslel, že už to nejde. "Prodluž krok a jeď!" říká ten neznámý, leč dle věku zkušený běžec. Pravda, už vidím Hrádek a od něj je to už jen z kopce a tak za to beru a ono to jde!

U Hrádku je takové dvojité esíčko a přede mnou 6 závodníků za sebou. Ale na rozdíl od nich to esíčko běžím rovně a tak do seběhu startuju sám. Z kopce sice pár lidí dobíhám, ale jsou dobře roztroušeni a tak se dají dvěma, třemi rychlými kroky do protisvahu předběhnout. Do cíle za Honzova povzbuzování metelím a stíhám čas 14:12, což je můj osobák. Všichni z oddílu zaběhli slušně a naše trika byla zase na trati hezky roztroušená.

Přehled mých účastí na VK

rok čas umístění v kat. 30-39 let umístění celkově muži

2010 15:38 78 / 583 200 / 1792

2011 14:58 56 / 611 150 / 1808

2013 14:12 25 / 710 70 / 2067

První skupina jde na to