V úterý 11.6. jsem se vydal po delší době na čistě běžecký závod organizovaný sdružením SABZO - opět do Kunratického lesa na "Otevřený přebor SABZO v přespolním běhu".
Za oddíl nakonec jedu sám, ačkoli asi 3 lidé přemítali o účasti, ale nakonec ani jednoho nepustily pracovní povinnosti. Nejvíc se těším, jak poprvé obléknu oddílové běžecké triko a musím říct, že jsem se v něm cítil báječně. Zaprvé je velmi příjemné na těle a zadruhé po mě hodně lidí pokukovalo, neboť je triko opravdový a krásný originál. A běželo se mi s ním bezvadně. Na startovní čáře mám vzhledem k mé plánované taktice snahu necpat se moc dopředu - přeci jen jsou tu lepší běžci. Taktika je zaběhnout normálním tempem první kolo, poznat ho a ve druhém to rozbalit. Jenže ostatní (starší) běžci si mě v davu všímají a posunují mě vpřed, aby mi prý nevadili a nezdržovali mě a abych se udržel rychlejších. Nevím, podle čeho poznali, že zrovna mě budou zdržovat, (možná podle trika :) ) ale budiž. Po startu, který provedl olympijský vítěz (v již pokročilém věku), jehož jméno jsem však zapomněl, jsem se tedy snažil držet rychlejších běžců (a jedné drobnější běžkyně) a měl jsem co dělat. Říkal jsem si, jak tohle tempo vydržím? No uvidíme... V prvním kole se pohybuju na 8-9 pozici, ale už v závěru tohoto kola občas někoho předbíhám. Drží se ale za mnou jeden běžec a ne a ne mě předběhnout. Asi mu moje tempo vyhovuje. Mně se to ale nelíbí a tak v mírném dlouhém seběhu (před půlkou 2. kola) nekompromisně protáhnu krok a najednou je za mnou ticho. A co víc, já předbíhám 3 další běžce a setrvačnost v mírném výběhu (který jediný je v terénu, neboť trať byla upravena kvůli podmáčenému lesu) mě posouvá před další 2. To už se proplétáme mezi běžci - veterány, kteří startovali 5 minut po nás a mají za sebou 1. kilometr. Já ale budu pomalu finišovat. Asi 500 m před cílem předbíhám další skupinku v čele s drobnější běžkyní, která bude v cíli jako nejrychlejší žena (klobouk dolů, maká skvěle), a pomalu vyhlížím cíl. Doběhový čas 12:59. V cíli mi gratuluje jeden z běžců (asi k dobrému času) a při pohledu na zapisování výsledků zjišťuju, že jsem třetí se strátou 1:10 na vítěze. Jsem tedy maximálně spokojen a myslím, že křest nového trika a čelenky proběhl důstojně.
Pár fotek k prohlédnutí zde.