Třetí březnový víkend máme opět napilno. Jedeme s týmem SKOB Kralupy na soustředění do Českého ráje. V jeho rámci se účastníme v sobotu orientačního závodu u Kosti, odpolední orientační vycházky v Prachovských skalách a v neděli třífázového tréninku.
Sobota
Na závod vyrážíme každé auto po vlastní ose a sraz je v obci Podkost. Sem dorážíme krátce po desáté a zejména dojezd do obce po zasněžené a zledovatělé silnici je napínavý. Počasí je jako na horách. Svítí sluníčko, obloha modrá a ve stínu je docela kosa. Honza s Lenkou nám vyzvedávají popisky, následuje rychlé převlečení a odběh na start. Cestou zjišťujeme, že nemáme buzoly. Zuzce ji půjčuje hodná paní, která slyšela naše lamentování. Já to risknu bez ní. Ostatně už na Kaprovi jsem ji ani nevyužil. Na startu je sluníčko a tak zastrkuji rukavice za gumu kalhot, kde vydrží až do cíle. Běžím za H21B (na tuto kategorii už jsem si celkem zvykl) a máme 22 kontrol. Naštěstí s Honzou před startem konzultuju piktogramy. Například místo skalních průchodů bych hledal mosty
Po startu se pomalu ale jistě dostávám do čtení mapy. Každý přeběh je pro mě zkraje španělská vesnice, ale postupně si zvykám. Co tedy ještě neumím, je čtení vrstevnic. V podstatě koukám na mapu jako na placku a pak se divím. Před kontrolou 10 se vydávám mimo cestu a až pozdě zjišťuji, že další cesta, kterou mám přebíhat, vede mezi skalami a je dobrých pár metrů pode mnou Nakonec si zahraju na horolezce, mapa jde mezi zuby a využívám skoro všech údů na slezení a následné vyškrábání se do protisvahu. Na občerstvovačce chvilku klábosím s příjemnou obsluhou a dál se krátce předbíhám s Václavíčkem. Ke konci dělám 2 větší boty a tak mám na vyčítání nemilé hodnocení 14/14. Nakonec končím 36/46, což je příjemné překvapení.
Odpolední Prachovky byly taky fajn. Seznamujeme se jako nováčci v oddílu s ostatními a každý dospělý jde s někým mladším, který musí podle mapy navštívit označené vyhlídky. Trasa je po závodu celkem náročná a 200 nastoupaných metrů je v nohách znát. Večer v penzionu Brada, kde je mimochodem docela kosa, probíhá velmi zajímavá výuka teorie, zhodnocujeme závodní postupy a mimo jiné se vciťujeme do vozíčkáře, který absolvuje závod v OB.
Neděle
Hned ráno po snídani se jdeme proběhnout opět podle mapy na blízký kopec Přivýšina, který si dnes ještě dostatečně užijeme. Potom následuje dopolední krátká trať s kontrolami. Bohužel kontrola č.2 je místo v přístupném lese v hustíku a tak se nás tu schází více než je zdrávo. Všem pak utíkám, ale až do 5. kontroly, kde totálně kufruju a připojuji se na chvost "závodního" pole.
Po obědě pomáháme roznést dětské kontroly a běžíme tzv. "long" se 2 delšími přeběhy. Tady se mi až na 1. kontrolu daří a zabíhám nejrychlejší čas 40 minut.
A to už nastává rychlé loučení a odjezd domů. Cestou vstřebáváme zážitky a musím říct, že orientační běh mě stále více baví a doufám, že do něj proniknu hlouběji.
po putování v Prachovských skalách
náš celý tým (trenéra zastoupil kozlík)