O víkendu 19. a 20.10. jsem se zúčastnil akce s názvem Jesenický surovec. Jedná se o sobotní MTB závod na 50km a nedělní terénní běh v délce 12km a vše se koná v rámci tzv. Jesenického festiválku.
Letos jsem ještě žádný MTB závod nejel, když nepočítám MTBO v Kralupech. V Jesenici je pěkná mlha a chladno (cca 5 stupňů). Ale díky žlutým sklům v brýlích mi po celý závod svítí sluníčko. Na start se postavilo na hlavní trať 180 závodníků a závodnic a na poloviční 85 cyklistů (startuje se najednou). Po startu se projíždí za doprovodu motorek částí Jesenice a když opouštíme hlavní silnici, teprve se začíná závodit. Já vůbec nevím, jaké zvolit tempo. Dlouho jsem na kole závod nejel a parametry trati (2x okruh 25km, převýšení 1 okruhu 470m) nabádají k nepodcenění. Takže jako vždy mě hned po startu většina předjíždí a já se postupně prokousávám dopředu. Trať je v podstatě pouze terénní a čekají mě v každém okruhu 3 solidní výšlapy (2 z toho se tlačí a ten co se dá vyšlapat, má zase 2,5km délku) V prvním kole mi to celkem jede a nebojím se to i pustit ve sjezdech, ačkoli listí zakrývá vyjeté koleje a občas mám i kliku, že pod ním nic nebylo. V nejprudším sjezdu si vzpomenu na Karla a dávám zadek za sedlo a v klidu sjíždím. Při průjezdu do druhého kola se zastavuji na občerstvovačce, dávám si čaj a makový šáteček a nerad, leč s odhodláním dokončit závod, se vydávám do druhého kola. V tom už mi nohy pomalu odcházejí a každý rozjezd po kopci trvá déle a déle. Taky mě začínají předjíždět další závodníci, ale občas dám i někoho já. Jedu takový individuální závod, protože nejsem schopen udržet tempo rychlejších a navíc by to znamenalo polykat bláto, kterého je na trati plno a létá od zadních kol. Těsně před cílem mě ve sjezdu předjíždí jeden rychlík a tak se ho čapnu a frčíme to kolem udivených houbařů k cílové smyčce. V ní se rychlík dostane do kolize s jiným závodníkem a já jako třetí vzadu oba v klidu předjíždím. V cíli si dávám opět čaj, protože je stále celkem kosa a odjíždím směr rodiče, kteří tu bydlí a hadicí čistím zablácené kolo. Celkově surový závod nedokončilo 25 závodníků (většina odmítla nastoupit do 2. kola) a můj výsledek je zde:
čas 2:42:47 v kategorii 30-39 30. z 56 a celkově 82. ze 180.
V neděli se trochu unaven stavím na start krosu. Je krásné slunečné počasí a teplota kolem 16 stupňů, takže běžím v krátké verzi oproti včerejšímu kožichu. Je tu i Mirek Štefl a mám za cíl se ho udržet. Běžec je to lepší, ale uvidíme, jak mu půjdou kopce. Opět běžíme 2 šestikilometrová kola a převýšení 1 okruhu je tentokrát jen 160m, což je ten dlouhý kopec ze včerejška. Pak už se běží jen po rovině a kaštanovou alejí z kopce. Mirek mi před kopcem trochu utíká, ale na vrcholu ho předbíhám a tvoříme dvojici a občas táhnu já a občas on. V seběhu mi trochu utíká a už ho nepředběhnu. Při průběhu cílem si dávám pár loků ionťáku, od táty slyším že je před námi 9 závodníků a tuším, že už nemám síly na vylepšení tohoto výsledku. Prohodím pár slov s Michalem z Jesenice, který by si při běhu potřeboval povídat a celý kopec ho vytáhnu za sebou. Mirkovi se sice přiblížíme, ale nestačí to. Michal mě pak v aleji vystřídá a mám co dělat, abych se ho udržel. Když se trochu vzpamatuju, povídáme si o včerejších kolech (jel je taky) a o dnešním krásném počasí. Z kopce to natáhnu co se dá, dupu jako slon a Mirka před sebou mocně stahuju. Ale nedotáhnu – v cíli má přede mnou náskok 4 vteřiny. Byl to skvělý závod v hezkém prostředí a za super počasí. Navíc s podporou rodičů a tety, kterým tímto děkuji. Hned se běželo lépe. A jak jsem dopadl?
čas 52:08 v kategorii do 39 let 6. z 22. a celkově 8. z 55
Pár fotek z běhu
soustředění před startem
a už se běží
náběh do druhého kola
a je to za mnou
po závodě s Mirkem