Tak jsem byl poprvé na takovém tom velkém koncertu! V O2 aréně na britské skupině COLDPLAY! Ne že bych byl jejich velký fanda, dokonce bych je do nedávna ani nepoznal v rádiu, ale Zuzka je má ráda, tak jsem jí chtěl udělat zase jednou radost a tak jsme se tam vydali. Při rezervaci lístků přes portál Sazky jsme však kvůli špatnému plánku sedadel zaškrtli místa nad sebou místo vedle sebe a všiml jsem si toho až, když jsem držel vytištěné lístky v ruce. Po nepodařeném pokusu o nápravu jsme se rozhodli, že možná někoho ukecáme přímo na místě a vymění si se mnou nebo se Zuzkou flek. Pro začátek jsme si sedli podle lístků a čekali až se kolem nás zaplní sedadla. Nejdřív nás měla rozpálit nějaká předkapela, ale mě tedy moc nechytla. Před 21. hodinou už jsme se nemohli dočkat, až vystoupí Coldplay, ale čekání bylo dlouhé a tak jsme si ho krátili mexickou vlnou. A pak to začalo. Musím říct, že některé písničky jsem už měl trochu naposlouchané z rádia, ale i přes to se mi asi do 2/3 vystoupení zavírali oči. Pak ale přišla pecka u které jsem se v refrénu chytil a to mě probralo. Kapela se dokonce na 2 písničky ovážila mezi lidi a hrála v hledišti. Jejich návrat na pódium byl ale delší a tak jsme všichni mávali rozsvícenými mobily, což bylo v setmělé aréně úžasné. Na vlak jsme se odebrali, když se členové kapely klaněli a v útrobách haly jsme ještě slyšeli nějaký ten přídavek. Vlak ve 23:25 jsme stihli v pohodě a v posteli jsme byli v půl 1. Byl to fajn zážitek a líbilo se nám to!