V sobotu 2.3. jsme vyrazili na běžecký závod Kbelská desítka. Zuzka běží 5km a já s několika dalšími lidmi z turisťáku vč. mého bratrance Honzy L. běžíme 10km. Zejména v jeho případě musím ocenit odvahu, se kterou se do tohoto závodu pustil. Běhá už asi půl roku a takhle dlouhý závod ještě neběžel. Počasí je dokonalé, svítí sluníčko a je celkem teplo (asi 4 st. C). Z ranních běhů jsem zvyklej na dlouhé nohavice a rukávy, takže mi oblečení nedělá problém. Nakonec odhazuju i rukavice a čepici.
Můj cíl: běžet na čas 40 minut a případně, pokud na mě tempo bude příliš rychlé, zvolnit. Znamenalo by to běžet od začátku kilometr za 4 minuty, což mi přijde strašně rychlý. Zkoušel jsem si to na pásu a měl jsem dost. A to je pás jednodušší. No uvidíme. Vodič má oranžovou paruku a vypadá, že 4 minuty na kilometr je pro něj odpočinkové tempo. Po startu se tak trochu vyhýbám a předbíhám s dalšími běžci, před prvním kilometrem se to už trhá a já s potěšením zjišťuji, že první kilometr mám přesně za 4 minuty. Vždycky jsem každý běh začínal pomaleji a tempo zrychloval, ale dnes musím běžet rychle hned od začátku. Na druhém km jsem stále v plánovaném tempu a po 3. km mám dokonce asi 10 vteřin náskok. Přichází mírný kopeček, kde předbíhám Václavíčka a snažím se na dálku držet mého "klauna", jak jsem si v hlavě pojmenoval vodiče s parukou. Na 5.km jsem s cca 15 vteřinovým náskokem a začínám věřit, že by to mohlo vyjít. Nic mě nebolí, jen se teď otáčíme proti větru a nemám kolem sebe moc běžců, za které bych se schoval. Na občerstvovačce piju trochu vody. Na 7.km mám už 30 vteřin k dobru, ale 8.km je tak trochu technický - probíhá se obcí a trochu se kličkuje, takže tempo hnek klesá a náskok se smrskává na cca 10 sekund. Jediné, co mě uklidňuje, je vědomí, že poslední kilometr mě hlava vyburcuje a zafinišuju. Na 9.km se běží kolem světel přistávací dráhy mírně do kopce a to taky není k zahození - kopce já rád :) No a je tu poslední kilometr - slyším klauna, jak nás povzbuzuje, že to dáme pod 40 minut, ať ho doběhneme apod.. V mírném seběhu před cílem ho konečně beru a od tunelu už je to do cíle cca 150m, na kterých se snažím stupňovat tempo získané právě v seběhu. Čas v cíli mi vyráží dech a jsem nadšenej: 39:34. Mám ale pocit, že už dlouho desítku běžet nechci, protože udržet se psychicky v tempu pro mě bylo hodně náročný. Zuzka dala pětku za 27:08 a Honza L. zaběhl desítku za 57:25 a oba zaslouží mou poklonu!!!
fotky naleznate zde
2024 ©