Běhání pro radost

Už jako malého mě bavilo běhání a sporty, které byly na běhu založeny - fotbal, přespolní běhy na táboře atd. V mých šestnácti jsme se dozvěděl od kamaráda ze školy, že v Kralupech funguje Turistický oddíl mládeže a tak jsem se rozhodl, že se do něj přihlásím. Tento klub totiž není zaměřený jen na pěší turistiku, ale zejména na turistické závody, což je odvětví pro širší veřejnost vskutku neznámé. Jedná se o zdolání určité tratě v co nejkratším čase a splnění různých disciplín. Více byste se dozvěděli na stránkách, které uvádím v kategorii Zajímavé odkazy. Od roku 1997 jsem se tedy zapojil do kolotoče několika závodů v roce jako starší dorostenec a postupně sbíral zkušenosti. Každý závod jsem bral (a stále beru) jako další poučení. V roce 2006 jsem dosáhl svého maxima, o kterém se mi ani nesnilo. Vyhrál jsem Český pohár!
Po překonání větších zdravotních problémů s pravým kolenem v roce 2007 (uvolňování chrupavky, 2 operace...), jsem se velmi rád vrátil k běhání. A má snoubenka Zuzka přišla s tím, že bychom mohli zkusit běh na Petřín. Ten je součástí běhů do kopce, kterých se v Praze a okolí běhá 20 do roka. Vůbec jsme nevěděli, do čeho jdem. Nakonec byl závod strašně fajn a i když jsme se nemohli řadit mezi špičku vrchařů a vrchařek, měli jsme velmi příjemný pocit. V těchto závodech nejde ani tak o to vyhrávat, ale zdolat se ctí kopcovitou trať. Lidé podél tratě tleskají všem a vy máte pocit, že děláte něco duchaplnějšího, než koukání na televizi nebo vysedávání v hospodě. Doufám, že nám zdraví vydrží a takových závodů se zúčastníme ještě několikrát.